| AK-47 | |
|---|---|
| |
| Typ: | útočná puška |
| Místo původu: |  SSSR |
| Historie služby | |
| Ve službě: | 1949 - dosud |
| Používána: | Východní blok, teroristické organizace Válka ve Vietnamu, Válka v Zálivu, Válka v Afganistánu, atd. |
| Historie výroby | |
| Konstruktér: | Michail Kalašnikov |
| Varianty: | viz varianty, bodáky |
| Základní údaje | |
| Hmotnost: | 4,3 kg |
| Délka: | 87,0 cm |
| Délka hlavně: | 41,5 cm |
|
|
|
| Střelivo: | 7,62x39 mm |
| Zásobník: | 30 nábojů |
Útočná puška AK-47
Avtomat Kalašnikova obrazca 47 (Автомат Калашникова образца 1947 года, do češtiny přeložitelné jako Kalašnikovův automat vzor 1947), známý pod zkratkou AK-47 je nejpoužívanější a jedna z nejznámějších útočných pušek světa. Další názvy, pod kterými je také známá, jsou např. „Kalašnikov“, „Akáčko“ apod.
Jak již název napovídá AK-47 byla sestrojena v roce 1947 mladým sovětským konstruktérem Michailem Kalašnikovem.
Konstrukce
Konstrukčně zbraň AK-47 vycházela z německé útočné pušky StG 44 z konce 2. světové války.
AK-47 při střelbě využívá tlaku prachových plynů odebíraných z hlavně prostřednictvím plynového kanálku.
Je poměrně snadno ovladatelná a velice odolná. Proto ji lze využít prakticky v jakýchkoli podmínkách.
Ovšem značnou nevýhodou je její hmotnost.
Při hmotnosti 4,3 kg nejde o právě nejlehčí zbraň.
AK 47 má frézované ocelové tělo, dřevěnou pažbu, pistolovou rukojeť a obložení kolem hlavně a plynové trubice.
Zbraň využívá tlaku prachových plynů odebíraných z hlavně, které tlačí na píst závorníku. Závorník se při pohybu vzad otáčí,
vyhazuje prázdnou nábojnici. Po stlačení pružiny se vrací vpřed a ze zásobníku vytahuje nový náboj. Hlaveň o délce 414 mm má
chromovaný vývrt zvyšující její životnost. Na hlavni je výškově a stranově nastavitelná muška s velkým chránítkem.
Hledí se nachází přední části pouzdra nad komorou a je nastavitelné v rozmezí 100 až 800 m, respektive 1 000 m u AKM.
Na pravém boku je umístěn přepínač režimu střelby se třemi stupni - zajištěno, jednotlivé rány, dávka.
Zásobník AK 47 je na 30 nábojů má typický zahnutý tvar a je vyroben z ocelového plechu. Původní zásobníky měly hladké stěny,
pozdější pak obdržely podélné prolisy. Zásobníky AKM se později vyráběly i z nárazu odolnému plastu, ke zbrani je navíc
možné použít rozměrný bubnový zásobník z kulometu RPK na 75 nábojů. Příslušenství zbraně tvoří prostředky pro její čištění
uložené v dutině pažby pod kovovou botkou, vytěrák umístěný pod hlavní, a 200mm bodák upevňovaný pod hlaveň.
Pro síly zvláštního určení byl zkonstruován tlumič PBS-1, který lze našroubovat na hlaveň, a
speciální podzvukové střelivo 7,62x39 US s úsťovou rychlostí 300 m/s.
Střelivo
|
AK 47 používá náboj 7,62x39 mm vzor 43 poprvé využitý u samonabíjecí karabiny Simonov. Hmotnost náboje je 7,9 g. Vznik tohoto náboje byl pravděpodobně ovlivněn různými zahraničními náboji. Původní sovětské střely používané v tomto náboji mají tvar boat-tail. Jsou složeny z ocelového jádra pokrytého olověnou košilkou a pláštěm z oceli plátované tombakem. Používá se zápalka typu Berdan a ocelová nábojnice. Nábojnice má lahvicový tvar. Díky tomu je zajištěna spolehlivá funkce automatických a poloautomatických zbraní. Tento tvar nábojnice má za následek typicky prohnutý tvar zásobníků automatických zbraní pro tento druh náboje. Tento náboj zůstal hlavním sovětským nábojem až do 70. let 20. století a stále je světově nejpoužívanějším středně výkonným puškovým nábojem.
Modifikace a výroba
|
|
AK-47 se vyráběla (a stále vyrábí) v různých
modifikacích a to jak v samotném Rusku,
tak i v cizině (licenčních i kopií – konstrukce nebyla nikdy patentována!)
Konstrukce AK-47 navíc umožnila unifikaci celé řady ručních zbraní – puška (automat) i ruční kulomet jsou stejné konstrukce a
liší se jen délkou hlavně a doplňky.
Ačkoli AK 47 byl, ve srovnání se západními zbraněmi, přece jen hruběji zpracován a přesně obráběny byly jen funkční plochy, některé technologie, jako tváření pouzdra závěru z ocelového plechu nebo chromování vývrtů, představovalo zpočátku takový problém, že až do jeho vyřešení pokračovala masová výroba samonabíjecích karabin SKS-45. Nové AK-47 tak k jednotkám Sovětské armády začaly přicházet až na sklonku roku 1949. Během 50. a 60. let minulého století byl AK-47 zařazen do výzbroje všech zemí
Varšavské smlouvy s výjimkou Československa (samopal vzor 58, SA 58), stejně jako do výzbroje několika desítek zemí celého světa.
Odhaduje se, že bylo vyrobeno více než 100 miliónů kusů všech verzí.
